Kamil a jeho osobní zkušenost s airbagem RS-1 / Hit Air
Motorkáři, přepisuji sem v nezměněné podobě hodnocení na airbagovou vestu RS-1, které pro nás napsal jeden z našich prvních zákazníků. Kamila jsem požádala o jeho názor z důvodu, že má nejen osobní zkušenost s pádem, ale hlavně - je to táta několika dětí, hlava rodiny a takový člověk když se pustí do okruhového ježdění, musí být logicky o víc, než krok napřed...
Více již nebudu zasahovat... :) Zorka
Text: Kamil Seidler, foto: archiv Kamila
Nejprve k tomu proč jsem zvolil ochranu airbag.
Před 3 lety jsem začal laškovat v okruhovým ježděním. V té době mě ani nenapadlo uvažovat o nějaké zvýšené ochraně, než o páteřáku...
Pak jsem se ale dostal do ruky zkušeným instruktorům a začal jsem lehce zrychlovat. Tehdy jsem si uvědomil, že mám doma tři malé děti a bude nutné se více zabezpečit. Po mnohém výběru z toho, co trh nabízel k dispozici jsem dostal až na Hit-Air.
U RS-1 výrazně zvýšená ochrana horní části těla a krku a co mi nejvíc líbilo, je uchycení vzadu a bombička CO2 schovaná bezpečně za mým velkým páteřákem.
Takže jsem v loňském roce koupil RS-1 a vyrazil na intenzivní okruhovou sezónu. Hned po pár dnech na okruhu jsem zjistil, že se cítím výrazně bezpečněji, vesta mi naprosto nikde nevadí a tím jsem mnohem uvolněnější.
Tak jsem si na vestu zvykl, že jsem ji vozil i na mém cestovním stroji.
Vlivem pocitu bezpečí a významné dávky tréninku jsem opět začal zrychlovat. Nicméně na konci loňské sezóny jsem na Brněnském okruhu v závodu otestoval vestu zcela naplno. Po nepodařeném startu, jsem hned za první zatáčkou na to začal výrazně šlapat... No a na výjezdu z první pravotočivé zatáčce na „C“ jsem při předjíždění vyjel z ideální stopy, zadní kolo začalo klouzat a já dostal highslider.
Motorka mě vykopla cca ve 130 km/ h. udělal jsem letecké salto a podle kombinézy jsem dopadl na pravé rameno.
Nafouknutí vesty bylo okamžité, let byl dlouhý a dopad na zem byla slušná pecka. Potom jsem se nějak nemohl zastavit a když se to cca v polovině rovinky na „C“ povedlo, klekl jsem si.
A jak mi bylo? Trochu mě bolely prsty na ruce, protože jsem je zapomněl pod spojkou. Ale jinak jsem byl ok. Vesta mě svírala, ale pohodlně jsem ji rozepnul až za svodidly. Nicméně mi vlastně nic nebylo.
Co by mě v takové situaci čekalo bez vesty? Zlomená klíční kost, problém s krční páteří a minimálně naražená ne-li zlomená žebra. Místo toho jak odezněl adrenalín, mě pouze pobolívala naražená klíční kost. Do 14 dnů bylo vše OK.
Pak jsem vestu poslal do Racevest na kontrolu a otestování a ti mi ji vrátili složenou a plně funkční.
Mě z toho plyne jednoduchá věc: udělal jsem moc dobře, že jsem RS-1 zvolil a už mě ani nenapadne, nasednout na svůj stroj bez ní. Moje dcera taky začíná laškovat s motorkou a jako první než dorazí na okruh, ji vybavím RS-1.
