Než jsem vyjel do Černobylu...

Příběh Michala...

"Jednou v neděli dopoledne jsem sedl na motorku, že ji odvezu kamarádovi u Berouna, aby mi ji zkontroloval – měl jsem v plánu jet do Černobylu. Projel jsem Sadskou na Český Brod, Úvaly a z Úval na Říčany. Na výjezdu z Říčan směr dálnice na Prahu u odbočky na Kolovraty jsem viděl stát stříbrné osobní auto Ford Fiesta. Řídila ho paní a byla na vedlejší. Když jsem se přiblížil po hlavní na vzdálenost cca 5 m v rychlosti 50 km/h auto se rozjelo…"

"Z nehody si pamatuji pouze stříbrný blatník před levým předním kolem. Následně si vzpomínám pouze na to, že ležím v příkopu a mám kolem sebe lidi. Jediné co jsem cítil, byla bolest v pravé kyčli – jako by mi tam někdo přiložil žhavé železo. Obrovsky mě to pálilo. Ti kteří byli na místě těsně po nehodě, se mi snažili pomoct a také volali Záchrannou službu. Neustále se mě ptali, zda cítím ruce, nohy a jeden pán mě držel hlavu, abych ji neměl položenou na zemi."

Moje vzpomínky jsou takové „rozkouskovaný“.. Dále si pamatuju, že už byli na místě záchranáři a poskytovali mi profesionální První pomoc.

"Hasiči se snažili mi rozstříhat kevlarové jeansy, zprvu se jim to nedařilo. Dál už si zase nic nepamatuju. Probudil jsem se zas až v sanitce, ale jen na pár vteřin – to už ve mně pravděpodobně kolovaly dobroty z infúzí… Další střih mám ze sálu z nemocnice. Proběhla první operace a druhý den druhá, kdy mi operovali pánev. První dny jsem byl úplně mimo."

No potom mi byla popsány mé zranění - rozdrcené obě zápěstí a prasklá pánev.

Ano, v dalších týdnech jsem musel absolvovat další operace a šest týdnů jsem byl připoutaný k lůžku.

Snad ano. Dostal jsem se do Rehabilitační nemocnice Beroun a zahájil rehabilitace. Ty mám naplánovány minimálně na měsíc.

Musím říct, že v takové situaci je velmi důležité zázemí rodiny a přátel – což v mém případě naštěstí mám. Velmi mi pomáhají a tím je pro nastalá situace jednodušší. Nedokážu si představit situaci člověka, který takové zázemí nemá.

Jsem přesvědčen, že jsem neměl další vážná zranění hlavně díky tomu, že jsem byl dobře vybaven. Jmenovitě: Přilba Schubert E1, bunda od Revit včetně páteřního chrániče a airbagová vesta Hit-Air, MLV (absolutně žádné následky v místech, která vesta pokryla). Rukavice byly také od Revitu (letní!) – které byly nepoškozeny. Co se týče kevlarových kalhot – Trilobite, neměl jsem je prošoupané a neměl jsem sebemenší zranění na těle následkem třetí. Boty jsem měl originál endurové od BMW.

Absolutně!

Tak s odpovědí budu muset jít do vedlejší místnosti, protože tu sedí moje žena....

Aha rozumím  Tak to už tě nebudu trápit! Věnuj se radši ženě a já přeji za RACEVEST brzké uzdravení, ať nejsou už žádné komplikace a děkuji za rozhovor!!!!