Příběh ze silnic. Je jedno na čem jedete...

 

Motorkáři, máme tu další příběh ze silnic..... je jedno na čem jedete...

Text: Zorka Horká, foto: zákazník Racevest, majitel airbagové vesty Hit-Air

 

Děkujeme Vám všem v jedné stopě, kteří jsou s námi v kontaktu a svěřují se nám se svými zkušenostmi! Díky vám můžeme zprostředkovat vaše příběhy, názory, poznatky a fotky ostatním. Velmi si toho vážíme!
 
Jsme distributorem japonských airbagových systémů Hit-Air pro Česko a Slovensko - ale hlavně jsme motorkáři. Také máme zkušenosti s pády a jsme přesvědčeni, že praxe a dobré vybavení zásadně promlouvá do výsledku, v jakém se bude člověk nacházet po nehodě. Díky těmto informacím a prevenci můžeme poskytnout potřebné informace těm, kteří o ně mají zájem. Třeba i na téma základní vybavení motorkáře (které třeba vám pomohlo).
 
V dnešní době máme na trhu nepřeberné množství kvalitních ochranných produktů a zdraví jen jedno! Argumenty těch, co ignorují tyto možnosti a argumentují větami typu “je to drahý” nebo "umím padat" nebo ještě lépe "umím kontrolovat svůj pád" jsou jen výmluvou a potvrzením neuvěřitelné naivity dotyčných.  Motorky jsou bez pochyb "rizikový" podnik a pokud jsme se pro ně rozhodli, prioritou je zůstat zdravý a přežít. Máme děti, rodiny, přátele, práci... Buďme zodpovědní!
Je toho spousty, co dokážeme my sami svojí zodpovědností ovlivnit.
 
Jiným příběhem jsou likvidační fauly těch ostatních - a o tom je právě následující text:
 
Co se tedy přihodilo?
 
Manželé kolem šedesáti let si vyjeli spolu na motorce. Přijížděli na křižovatku, po hlavní. S úmyslem pokračovat po hlavní dále. Na vedlejší vpravo stála auta. Proti přijížděl kamion, který ještě nebyl v křižovatce.
Řidič motorky: „Měl jsem za to, že je vše v pořádku, takže jsem pokračoval v jízdě. V tom mi zprava z vedlejší vjelo osobní auto a zastavilo se přede mnou.
Cca 10-15 metrů před motorkou. Mohl jsem tam mít v tu chvíli tak 45 km/hod. Nezvládl jsem úhybný manévr (pokus tam dle policie byl, ale taky tam byl už ten kamion) . Narazil jsem do boku zmíněného osobního auta.“
 
„Pamatuji si jen, že jsem letěl – nevím kam… nevím kolikrát jsem se otočil. Zůstal jsem ležet na boku.“
 
„Moje žena přelítla auto a spadla vedle mě. Byla v bezvědomí.“
 
 
 
„Po prvotních zjištěních jsem sám v tu chvíli zanalyzoval, že vším co bylo chráněno a pod airbagem opravdu hýbu. Měl jsem ale pocit, jako když stále sedím na motorce… Jako bych měl pravou nohu ve vzduchu, což asi zapříčinila zlomenina pravé stehenní kosti a možná také utržení stydké kosti (o nádrž motocyklu při samotném nárazu). Lékaři mi pak řekli, že když se utrhne stydká kost, rozlomí se pánev i na druhé straně, protože to nevydrží. Dále jsem měl zlomenou pravou stehenní kost a levý kotník."
 
"Manželka se probrala až v sanitce.“
 
Tolik popis situace...
 
 
 
 
 
Mě samozřejmě zajímala reakce svědků na místě a jejich případná první pomoc.
Zda byli schopni neodkladně reagovat a poskytnout ji. V tom okamžiku bylo ticho a pán se mi omluvil, že jsou to při této vzpomínce silné emoce…
Nechtěla jsem se vyptávat více, ale bylo mi následně potvrzeno, že lidi se právě chovali úžasně a velmi pomáhali. Strašně ráda tohle vždy slyším! Stále je okolo nás spousta těch, kteří nejsou lhostejní a je jim vlastní automaticky pomoci v případě nouze druhého!
 
Záchranná služba byla také na místě okamžitě a postarala se neodkladně o profesionální pomoc. Pacienti byli následně odvezeni do nemocnic v Hradci Králové a v Chrudimi. Paní následně zůstala na pozorování další dva dny v nemocnici. Naštěstí neměla žádné vážné zranění. Řekla mi, že má natlučená žebra, která bolí, ale díky airbagové vestě nemá nic zlomeného. Co se týče páteře a krku – tam je vše i po nehodě v naprostém pořádku u obou. Pán je stále v nemocnici, protože jeho zranění jsou na dlouhodobé léčení…
 
Když už jsem pokládala telefon, paní mě ještě zastavila a řekla mi, že by ráda apelovala na nošení kompletního vybavení na motorku (kvalitní oblečení s protektory, páteřáky, kvalitní přilby, rukavice, případně airbagové vesty) a že si nechce představovat, jak by dopadli, kdyby to vše na sobě neměli! Že když vidí spousty motorkářů s holými zády, v tričkách s krátkým rukávem a kraťasy, ráda by zdůraznila důležitost kvalitního motooblečení!
 
 
Tím se vracíme k úvodu tohoto článku. A jaké máte zkušenosti a poznatky vy?
Napište nám na info@racevest.cz
 
 
Děkujeme! :)
 
 
 
 
 
 
 
Fotky jak vypadá motorka přikládáme… Majitel ji politoval slovy: „Chudák holka, jak dopadla…“
 
 
 
 
 
Na závěr rozhovoru mi oba manželé řekli, že jsou jednoznačně přesvědčeni o funkčnosti airbagových vest a díky nim jejich zranění nebyla rozsáhlejší. My jsme o tom obecně přesvědčeni také (i z vlastní zkušenosti). Myslete na sebe, svoje zdraví a svoje rodiny! Ať už se rozhodnete pro náš, nebo konkurenční airbagový produkt, uděláte maximum, co v dnešní době pro sebe můžete udělat a budete zkrátka o krok napřed!
 
Přejeme oběma brzké uzdravení a děkujeme za jejich příběh!
 
 
 
Zorka a tým Racevest